08          BRUŠPERK – ROZBORY # 3

Na úvod tohoto článku jen drobná rekapitulace, o co zde vlastně jde: Především o to ukázat, že pokud nějakému našemu konání dáme jednotící rámec a jasný směr - vizi, povede to k mnohem lepším výsledkům, než v případě nekoncepční střílení od pasu. A platí to bez výjimky i pro správu města, která v sobě obsahuje i veškerou stavební činnost, zřizování občanské vybavenosti, její přesouvání apod. Nyní se dostáváme přes několik ukázek k závěru analytické části.

Potenciály

- svým způsobem velice široký pojem. V našem případě se jedná o vytipování jednotlivých míst, která mají nějaký – jakýkoliv rozvojový potenciál. Může jít o místa stávající, která by se dala nějakým způsobem vylepšit, mohou to být místa, kde zatím nic není, a jsou nějakým způsobem pro něco vhodná. Mohou to být místa, která na první pohled vlastně ani nic nepotřebují a jsou v pořádku. Zatím je to ve velice obecné rovině „nějaká“, „něco“, „někde“, ale jakmile se zadíváte do mapy, nebo ještě lépe – jakmile se projdete ulicemi, najednou zjistíte, že takových míst je ve městě dost a dost. Klidně může jít jen o vhodné místo pro umístění lavičky (protože je tam pěkný výhled), či o již stávající fungující místo, pro jasný příklad třeba náměstí – lidé se tam potkávají, chodí nakupovat atd., nicméně je jasné, že po vhodné úpravě by mohlo fungovat ještě mnohem lépe a že by se tam lidé třeba mohli zastavit, sednout, nicnedělat a jen koukat, najednou by to zvedlo tržby kavárnám, třeba by přibyly „zahrádky“, nebo by galerie zjistila, že stojí mít za to venkovní expozice, bylo by co komu prezentovat atp. a už by se nastartoval pozitivní kolotoč změn…

Jsem přesvědčen, že pro sofistikované plánování toho CO, KDE a JAK ve městě realizovat, je nezbytné mít o takových místech a) přehled a b) představu, pro CO jsou která místa vhodná a naopak, respektive, jaký potenciál konkrétní místa mají.

Pak ovšem nelze opomenout potenciály, které nejsou svázány s konkrétním místem, ale souvisejí s městem jako takovým. Mám na mysli například významné rodáky (Vojtěch Martínek, Jožka Matěj, biskup Bruno…), významné události z historie, legendy, zaniklá řemesla a jejich hodnoty atp. To jsou věci možná ještě důležitější než konkrétní místa, neboť tím, že se vážou k městu jako celku, umožňují své využití v námi hledaném jednotícím rámci. Opět ukážu na příkladu:

Vedení města se rozhodlo obohatit veřejný prostor o infopanely s informacemi o Brušperku a jako nosné téma si vybralo osobu Vojtěcha Martínka. Perfektní myšlenka – naučná stezka „Po stopách spisovatele V. Martínka“, zatím nám to ještě koreluje. Mohlo to vypadat tak, že na unikátních* panelech navržených a vyrobených pouze pro tuto příležitost (například mohly parafrázovat část tkalcovského stroje, atp.) mohly být uvedeny unikátní texty o V. Martínkovi a Brušperku. Unikátní v tom smyslu, že se z nich člověk dozví něco navíc, ne zcela běžného. Ne že v Brušperku žije datel, 8 sov a že byl založen r. 1269. Mohly zde být uvedeny úryvky z románů V. Martínka. Ale co je nejdůležitější, ty cedule mohly být umístěny podle předem rozmyšleného schématu do míst s určitým potenciálem. Mohla tak vzniknout třeba – Vyhlídka V. Martínka, Odpočívadlo V. Martínka, Kavárna VM, Vycházková trasa VM, Pekárna VM, Škola VM… prostě soubor míst, odkazujících na život a tvorbu VM, na kterých by jednak byly umístěny tyto panely (na kterých by byly texty obecné, texty vztahující se k tomu konkrétnímu danému místu a texty odkazující do tvorby VM) a navíc by měly i svou hodnotu třeba výhledu, tichého relaxačního zákoutí, nebo zasociovanou – škola, kavárna, koupací rybník, cokoliv…) Navíc by měly tvořit ucelenou trasu (nebo několik okruhů), odkazovat se na sebe navzájem, ale i na nějakou základnu, v našem případě Památník V. Martínka v Národním domě. Rozhodně by měly mít rovněž vazbu na internet o online dohledatelné doplňující informace atd. …

A když se tak nad tím zamyslíme, zjistíme, že se najednou z cedulí stal nosný prvek pro celé město, že se nám najednou z Vojtěcha Martínka - ikony poněkud latentní stává ikona velice aktivní a tvořící. A to do tak, že dává jména místům, tvoří je, asociuje je a dává jim chybějící rámec. Navíc tak posiluje asociaci Brušperk – V. Martínek. A když se pak zeptá někdo, co je v Brušperku zajímavého, kromě mlčení můžete říct – máme tady unikátní interaktivní naučnou stezku o našem slavném spisovateli, na které jsou jednotlivé cedule dokonce uměleckými díly.

Výše uvedeným jsem chtěl především naznačit způsob a směr přemýšlení o daných problémech. Nejde teď o konkrétní podobu informačních panelů, ani jestli neměly být třeba odkazem na Jožku Matěje místo V. Martínka. Šlo mi vyloženě o to ukázat princip, na jehož základě může vzniknout hodnota na dlouho dobu, ne pouze na jedno volební období.

Druhy potenciálů

Jak už jsem výše zmínil, není jedno, jaký druh potenciálu máte. Jednat jsou vázány na konkrétní místa, jedna nemusí být ani s konkrétními místy spjaty. Rovněž je dobře mít představu, v jaké fázi se dané místo a jeho potenciál nacházejí. Jestli už vše funguje, a jen stěží lze něco vylepšit, nebo je prostoru pro vylepšení více, či jestli místo zatím leží ladem a na své objevení teprve čeká.

Vlastní slovo „potenciál“ působí, teda alespoň na mě, spíše pozitivně. Možná je to tím, že za ním vidím možnost vytvořit nějakou hodnotu. Ale je třeba mít na paměti, že místo s obrovským potenciálem může ve skutečnosti být třeba ruina, brownfield, skládka, atd. V čím horším stavu místo je, tím pak více vynikne úsilí o nápravu. Krásným příkladem je Dolní oblast Vítkovic.

Níže uvedená skica nám ukazuje potenciály podle nejzákladnějšího rozdělení. Vůbec si netroufám tvrdit, že jsou všechny a jistě byste našli spoustu dalších. Opět bych rád alespoň ukázal na to, jak může výstup takovéto analýzy vypadat. Navíc se nabízí konfrontace se všemi předešlými rozbory.

Rád bych ještě upozornil, že veškeré skici, vlastně všechno vyjma obrázku „Sypání haldy“ z minulého příspěvku jsem vyráběl vlastnoručně sám. A dalo mi to celkem dost práce. A proto – pokud by chtěl někdo něco použít, dejte mi prosím vědět. A pokud to i tak použijete, co nadělám, snad to bude k užitku a poslouží dobré věci.

Takže tak, přemýšlejte a nebojte se! :-)

07          BRUŠPERK – ROZBORY # 2

V sedmém příspěvku mého miniseriálu o Brušperku se podíváme na dvě další důležité analýzy a v následném příspěvku se pokusím udělat celkovou sumarizaci všech předcházejících skic - analýz (respektive naznačení, jakým směrem by se skutečné analýzy měly ubírat), abychom se dobrali nějakého vypovídajícího závěru.

Funkční vybavení města

Pod pojmem funkční vybavení si můžeme představit veškeré veřejnosti sloužící objekty. Ať už to budou veškeré obchody, služby, administrativa, úřady, školy, zařízení pro sport, odpočinek, rekreaci, atp. Výše uvedená skica nám takováto místa zobrazuje a nejdůležitější věc, kterou nám sděluje, je koncentrace funkcí. Jednoduše řečeno kde a jak hustě se jednotlivé funkce nacházejí. Na první pohled pak snadno zjistíme, že nejvíce je občanská vybavenost zastoupena v centru města kolem náměstí, méně pak kolem základní školy a ještě jedno „hnízdo“ máme na jižním okraji města. Ok, víme to, vidíme to a jak to tedy uchopit. Pokud budeme chtít cokoliv někde realizovat – od novinového stánku po výrobní halu, bude zřejmě výhodné situovat tento záměr tam, kde se nachází již teď co možná nejvíce potencionálních zákazníků, jednoduše tam, kde to žije, tam, kde už „něco“ je. Pokud bude chtít najít jiné vhodné místo, pomůže nám taková skica odhadnout, kde bude nejvhodnější navázat na stávající zavedené komunikační trasy lidí. Taky přehledně vidíme, jestli náhodou za rohem nemá soused konkurenční pneuservis. Pokud ano, tak si místo pneuservisu otevřeme autodíly a máme (oba – já i soused) vyhráno. A pokud autodíly nechceme, půjdeme tam, kde nás konkurence nejméně ovlivní.

Rovněž se zde uplatňuje princip, který jsem si pracovně nazval „Sypání haldy“. Jednoduše vyjadřuje to, že budeme-li posilovat centrální část, obecně jádro, s jeho zvětšováním se se nám souběžně bude zvětšovat i spádová oblast.

Obrázek 1 – „Sypání haldy“

Pro ohniska lidských aktivit je to poměrně výstižné přirovnání. Pokud se znovu podíváme na skicu, zjistíme, že se tento princip pěkně uplatňuje v praxi. Tak proč jít proti němu, že. Z tohoto pohledu (bez ohledu na všechny ostatní souvislosti) je rovněž stavba sportovní haly a krytého bazénu vedle Základní školy Vojtěcha Martínka v Brušperku naprosto v pořádku. Dochází k posilování jádra a rozšiřuje se tak i akční rádius. Vedle školy máme kromě fotbalového hřiště s lehkoatletickým zázemím i multifunkční sportovní halu, nyní se zde buduje i krytý „skoroplavecký“ bazén a najednou zde máme sportovní centrum zajímavé nejen pro okolní obce. Rovněž i přestěhování základní umělecké školy je z tohoto hlediska v pořádku. Další pěkný příklad je také na jižním okraji města, kde hned vedle stavebnin sídlí několik stavebních firem, stolařství, čalounictví a pneuservis. Naprosto ukázkově doplňující se funkce. Poslední a největší jádro je samozřejmě náměstí, kolem něhož je logicky koncentrace funkcí největší, v blízkosti se rovněž nachází sídlo obecního úřadu.

Sakrální stavby

K neopomenutelným stavbám patří rovněž stavby sakrální, jichž je v Brušperku poměrně hojně. Kromě samotné vlastní hodnoty jak historické, tak duchovní, mohou plnit funkci přenesenou, například mohou sloužit k orientaci, mohou se k nim odkazovat například naučné stezky po městě apod.

U kaple sv. Antonína na Borošíně a u kaple Sedmibolestné panny Marie se rovněž konají poutě, což může mít vliv na výše uvedené funkční uspořádání ve městě.

Středobodem církevních staveb je samozřejmě farní kostel sv. Jiří, pro něhož platí vše výše uvedené.

ZDROJE:

Obrázek 1       AUTOR NEUVEDEN, Autor Neuveden. http://www.lmt.cz/ [online]. [cit. 29.4.2014]. Dostupný na WWW: http://www.lmt.cz/cz-solidifikace-a-homogenizace.php