Aneb takže, nelze mlčet, a proto je zde první článek z cyklu BRUŠPERK - MĚSTO S VIZÍ? Budu rád za jakékoliv komentáře, názory, podněty, rovněž za sdílení a publikaci. Nebráním se i spolupráci, nápadů je dostatek... ;) Takže reagujme, diskutujme, polemizujme, ale hlavně nemlčme! :)

01   BRUŠPERK, ÚVOD, STRATEGICKÝ PLÁN

V poslední době místním zastupitelstvem, potažmo radnicí, prošlo několik významných projektů zásadně zasahujících do veřejného prostoru a občanského života v našem městě. Některé zůstávají stále jen na papíře, další se již realizují. Jedná především o rekonstrukci základní školy a křídla dětského domova, zamýšlený bazén, tolik diskutovaná rekonstrukce náměstí apod. Toto nutně vyvolá minimálně zamyšlení. Zřejmě každý má k těmto věcem svůj osobitý postoj a názory – jak, co, kde a jestli vůbec – se velmi liší. Úvodem bych se rád věnoval současnému stavu v Brušperku a upozornil na to, jak se zde rozličné projekty provádějí, jakým způsobem by se provádět mohly, či jak se to děje jinde. Na základě těchto informací nechť si každý udělá obrázek o zdejší „politice“ sám. Pojďme se tedy podívat na společného jmenovatele všech nejen výše zmíněných akcí, ale obecně veškerého počínání co se života ve veřejném prostoru týče.

V úvodu lze konstatovat, že vlastně nevíme, jestli v případě našeho města nějaký takový obecný společný jmenovatel existuje, případně jakou má podobu (a vlastně ani to, zda by existovat měl…). Pokud se ale budeme řídit globálně zavedenými koncepty „práce“ s městem, existuje v této věci zásadní dokument, jímž je

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA.

Definici lze najít na stránkách Wikipedie ZDE. V dnešní době je zcela obvyklé, že strategický plán obce je běžně dostupný na internetu. Bohužel, v případě našeho města tomu tak není. Pro zajímavost přikládám odkaz, že nejsem první, kdo tento dokument hledal – ZDE. Rovněž lze na internetových stránkách města nalézt dotazy z ledna tohoto roku, kdy se občané dožadují informací ohledně zamýšlených investičních akcí. Viz ZDE. Z uvedených reakcí na dotazy ovšem plyne zásadní skutečnost -  plánování je přímo závislé na rozpočtu na ten daný rok. Jednoduše řečeno – zrovna máme tolik a tolik peněz, co bychom tak asi zrealizovali… Zde se nabízí otázka, zda by koncept neměl být postaven tak, že akce budou naplánovány dlouhodobě, a na rozpočtu bude závislá jejich realizace. Odpověď je, že samozřejmě ANO. Dokladem nechť je množství snadno dohledatelných příkladů jiných měst a obcí.

Abychom problém vyřešili, musíme ho nejprve pojmenovat. Když se zamyslíme nad zlehčujícími frázemi typu „toto není na pořadu dne“, případně „ani nevíte, kolik projektů mám v šuplíku“, zdá se, že je to právě vedení města, jež nemá potřebu ani vůli dlouhodobě plánovat, případně to veřejně publikovat. Toto je však jen problém dílčí, ten skutečný a podstatný je jinde. Skutečný zádrhel je v tom, že strategický plán rozvoje zřejmě nikdo nechce. Ano, překážkou jistě je jistě i nevole radnice, ovšem mají to být především občané, na jejichž nátlak se v takovém případě tento dokument zrealizuje a publikuje. Může se to zdát až příliš idealistické, takovýchto aktivních občanů tu totiž máme jen hrstku, ale je to jediná cesta, jak tento stav změnit. Klíčem k celé věci je tedy informovanost. Když občan ani netuší, co všechno může chtít, když žije veden v konzervativním bludu, ani ho nenapadne tento stav měnit. Díky moderní době však stačí k prozření chvilka u internetu a vlastní zhodnocení, jak to může fungovat v jiných městech, případně v zahraničí.

Doporučuji všem shlédnout pár odkazů za všechny:

Strategický plán rozvoje města Litoměřice

Litoměřice – zdravé město

Strategický plán rozvoje města Kravaře

Integrovaný plán rozvoje města Karviná

Nyní bych se vrátil k výše zmíněné definici strategického plánu na Wikipedii. Pro člověka, který vůbec netuší, jak takový plán vypadá, a je mu například předložen několikastránkový dokument, jež by mohl sloužit pouze jako „osnova“ skutečnému plánu, je všechno v pořádku. Spokojí se s předkládaným a dále nepátrá. Po zhlédnutí výše uvedených příkladů je ale jasné, že tam, kde je prioritní veřejný zájem, takovýto dokument vypadá úplně jinak.

Strategický plán by se měl týkat života města na všech jeho úrovních, od hmotných věcí (stavby apod.) až po sociální problematiku, a to s tím, že spolu vše více či méně koreluje. Ovlivněn skutečnostmi současného dění se nejdříve zaměřím na nejdůležitější prvky podmiňující vše ostatní – objemové a prostorové uspořádání obce. Existuje celá řada více či méně závazných nástrojů, pomocí nichž lze s městem a především veřejným prostorem pracovat. Ať už se jedná o nástroje územně plánovací dokumentace nebo různé architektonické či urbanistické studie, soutěže apod. V příštím článku se jim proto budu dále věnovat, a to jak obecně, tak ve vztahu k našemu městu.

úvodní vševysvětlující báseň, hlavně teda pro mě, taky si to na ní tady všechno hezky otestuju... :) a pak to přinde...

Po nás ať přijde potopa

František Gellner

Vy dobří hoši, co jste vyšli bořit
se vzdorem v srdcích, s pěstí sevřenou,
co lidstvu nové ráje chcete stvořit,
vám zpívám píseň na rozloučenou.

Můj vzdor se zchladil volnou sprchou času,
rez s pochvou srostil meče rukojeť.
Brutální, zpěvnou, lehkovážnou chasu
v svém srdci jsem si zamiloval teď.

Mí přátelé se v sympoziích baví,
by zase zítra klesli do bídy.
Navečer z loží zvedajíce hlavy
se v duchu těší: Diem perdidi.

Se zbožnou úctou nelíbají holku,
je nevábí zjev plodných samiček.
V kavárnách nočních u politých stolků
jsou rytíři pochybných dámiček.

Mám za přátele marnotratné muže.
Z nás každý rád svou hřivnu zakopá.
My do svých vlasů vplétáme si růže,
a po nás - což - ať přijde potopa!