02 OKÉNKO
DO ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
Aby bylo možné se dále věnovat
problematice, je třeba se prokousat lehce náročnějším úvodem. Pokusil jsem se
tedy velice zestručnit a zpřehlednit především školní a zákonné poučky a
doplnit vlastním komentářem. Je to sice mírně didaktické, ale rád bych tímto
vytvořil alespoň jakési matné povědomí, že územní plánování není zdaleka tak
jednoduché, jak se může na první pohled zdát. Pokud by někdo projevil zájem,
mohu poskytnout i mnohem obšírnější verzi. Tak tedy:
Z hlediska práce s územím zde
máme několik vhodných nástrojů. Od těch v měřítkách téměř mezinárodních (politika
územního rozvoje - PÚR) až po ty zabývající se třeba pouze historickým jádrem
města (regulační plán):
1.
ÚZEMNĚ
PLÁNOVACÍ PODKLADY (ÚPP)
Územně plánovací podklady tvoří územně
analytické podklady, které zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území a územní
studie, které ověřují možnosti a podmínky změn v území; slouží jako podklad k
pořizování politiky územního rozvoje
(PÚR), územně plánovací dokumentace
(ÚPD), jejich změně a pro rozhodování v území.
I. Územně
analytické podklady (ÚAP)- shrnuje informace územně technických
podkladů, územního generelu a územní prognózy, obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje
území, hodnot, atp.
II. Územní studie - ověřují možnosti a podmínky změn v území,
navrhuje,
prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo
rozvoj některých funkčních systémů v území. Pořizovatel pořizuje územní
studii v případech, kdy je to uloženo územně plánovací dokumentací, z vlastního nebo jiného podnětu. V
zadání územní studie určí pořizovatel její obsah, rozsah, cíle a účel.
S
územně analytickými podklady běžný občan téměř nepřijde do styku, jiné je to
ale s územní studií. Ta je velmi důležitou součástí práce s územím.
Kupříkladu projekt na rekonstrukci náměstí by se dal nazvat územní studií. Na
našem brušperském příkladu lze však krásně vidět i hlavní nedostatek, který je
ovšem jak jinak než v lidském faktoru. Územní studie může být sice krásná
věc, ovšem pokud ji někdo udělá blbě a ještě se to pak podle toho zrealizuje,
bere veškerý byť dobrý úmysl za své. Toto se ovšem dá poměrně jednoduše řešit soutěží.
Architektonická
soutěž.
Jak
se říká, ať vyhraje ten nejlepší! Porota navíc musí vždy být odborná a
nestranná. Navíc to, že někdo vyhraje, ještě neznamená, že se projekt musí
realizovat. Samozřejmě může, dle nastavených podmínek soutěže, v každém
případě ale soutěž ukáže X přístupů k dané problematice a může zcela změnit
dosavadní náhled na řešený problém. Vládnoucími však vůbec není oblíbená, neboť
se jen velmi těžce ovlivňují výsledky a dohodit tedy zakázku svému
kamarádíčkovi je téměř nemožné. I když i tady by se našly výjimky, že. Nabízí
se pak jednoduchá otázka, kam se vytratil veřejný zájem…? Stačí zapátrat, kolik
u nás dneska probíhá regulérních soutěží a odpověď je jasná.
2.
POLITIKA
ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR (PÚR)
Určuje požadavky pro konkretizaci
činnosti v oblasti územního plánování v republikových, přeshraničních
a mezinárodních souvislostech. Účelem je zajistit koordinaci územně plánovací
činnosti krajů a obcí apod. PÚR vymezuje
oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje
státu. Pořizuje ji Ministerstvo místního rozvoje.
S PÚR
běžný občan rovněž většinou nepřijde do styku, pokud zrovna nebydlí
v koridoru vytyčeném pro budoucí dálnici apod. To se pak situace razantně
mění a může dojít i k vyvlastnění. Toto je ovšem velmi legislativně
složitá věc a dochází k ní velmi zřídka, v případě strategických
objektů apod. Rozhodně však není důvod k vyvlastnění, pokud se jedná v obci
o kus chodníku, který má vést přes něčí pozemek.
3.
ÚZEMNĚ
PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE (ÚPD)
I. regulační
plány v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro
využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu
hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. V
řešené ploše nahrazuje ve schváleném rozsahu územní rozhodnutí a je závazný pro
rozhodování v území. Regulační plán je právně závazný.
Prakticky to znamená, že regulační plán může určit
plochu domu, počet podlaží, výšku podlaží, výšku římsy, tvar střechy, sklon
střechy, atd. dokonce i kde bude strom a kde ne… Na jednu stranu se zdát být
velmi omezujícím prostředkem, ale je nutno si uvědomit, že adekvátně dokáže ochránit
území a zaručit jeho správný vývoj. V této souvislosti si ještě
dovolím zmínit, že v našem okrese mají dvě ze tří památkových zón
vypracovaný regulační plán a můžete hádat, která je ta nešťastná, jež ho nemá.
Dle vyjádření vedení města Brušperka by pořízení regulačního plánu bylo
zbytečné.
Jen pro zamyšlení – pokud zalistujete krásnou
publikací pana Mgr. Petra Juřáka Brušperské proměny, zřejmě se neubráníte
nostalgickému povzdechu, že je veliká škoda, že Brušperk už není tak malebné
městečko jako před sto lety. Kam se ten Lašský Betlém poděl? Dovolím si tvrdit,
že pokud by v té době v Brušperku fungoval nějaký systém památkové
ochrany, případně regulativy pro stavby nové (a to samozřejmě souvisí i
s uvědoměním občanů), mohl by „Lašský Betlém“ dodnes existovat. Bohužel
nic takového nebylo a tak dnes máme z dávných malebných domků jen stín
minulosti. Snaha něco zachovat, ochránit, případně zrekonstruovat je bohužel i
dnes rovněž mizivá.
II.
územní
plány (ÚP)
umisťují se pouze hlavní trasy a
vyznačují funkční plochy (např. zóna
bydlení, zóna výroby a skladování, atp.). Na zakreslení v tomto
měřítku je možné pohlížet jako na schéma. Územní plán v souvislostech a podrobnostech
území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se
zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. Územní
plán je právně závazný.
Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochranu
hodnot území, plošné a prostorové uspořádání (dále jen "urbanistická
koncepce"), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury;
vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy
a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo
opětovnému využití znehodnoceného území, pro veřejně prospěšné stavby, pro
veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky
pro využití těchto ploch a koridorů. Územní plán patří k základním
stavebním kamenům udržitelného rozvoje a přímo či nepřímo ovlivňuje
životní úroveň každého, kdo v území žije.
Cílem územního plánování je vytvářet
předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve
vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský
rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje současné
generace, aniž by ohrožoval podmínky generací budoucích.
• úkolem je popis stavu území-popis všech složek
(demografie, terén, klima, vodní prvky, výroba, bydlení, rekreace, doprava,
technická infrastruktura, zeleň, ochrana krajiny, atd.), posouzení
z hlediska udržitelnosti rozvoje v území
• slouží jako nástroj k plánovitému rozvoji
území – vymezuje jednotlivé funkce v území, navrhuje jejich optimální
uspořádání (v oblasti tvorby a ochrany krajiny má za úkol navrhnout rozvoj
tak, aby byla zachována estetická, psychická a hygienická hodnota krajiny a
dále pomocí přírodních prvků-zeleň, voda a terén-působit na zlepšování
biologicky hodnotného ŽP v osídlení a rekreačních oblastech)
• určuje nutné asanační a rekultivační zásahy
v území
• vymezuje chráněná území, oblasti klidu a
podmínky pro jejich udržení
• navrhuje využití zdrojů a rezerv pro
společenský nejefektivnější rozvoj
• jedním z hlavních cílů je posuzování a
hodnocení územně technických důsledků navrhovaných staveb na životní prostředí
Zde jsem zvolil trochu košatější
popis, neboť v současnosti zrovna probíhají práce na novém územním plánu
města Brušperka. Pokud bych měl shrnout definici do jedné věty, tak je územní
plán dokument, jenž vymezuje zastavitelné* území v obci a určuje funkci
jednotlivých zón. Oku civilisty se může zdát pouze jako hezká omalovánka, ovšem
ve skutečnosti se jím dá udělat s obcí téměř vše, a to i aniž by si toho
občan všimnul. Teda dokud mu nepřijedou na zahradu bagry. Velice snadno lze
např. přehlédnout desítky rozličných ochranných pásem, či člověku nedojdou
důsledky plánovaných věcí typu – zde je taková zóna, vede tudy tak a tak taková
cesta, tzn., že území se může rozvíjet jen takto a ne jinak a pokud by
v budoucnu přišel někdo a chtěl to a to, tak má smůlu, nebo naopak je to
pro někoho přímo připraveno. Takové a podobné věci nejsou na první pohled vůbec
patrné a člověk musí být velmi pozorný a v problematice zběhlý, aby je
odhalil, či s nimi dokonce kalkuloval. Určitou zárukou kvality jsou
architekti, neboť ti jediní mohou územní plán zpracovávat. Bohužel však
v konečné fázi rozhodují a schvalují ÚP politici. Takže kde je maximální
dobrá vůle architekta, nemusí být ještě zaručen dobrý výsledek. Pevně však věřím,
že u nás tento dokument nebude ovlivněn žádným soběprospěchářským lobbingem, jak
se tomu bohužel mnohdy děje, a také, že bude snadno přístupný z webových
stránek města, jak je tomu téměř všude jinde běžně zvykem. Rovněž doufám, že se
město zasadí o aktualizaci náhledu katastrální mapy na webu, kde je uvedena
někde minimálně padesát let neplatná parcelace…
* Což je na samostatné téma.
III.
zásady
územního rozvoje - zakreslují se pouze koridory
technické infrastruktury a rozvojové plochy nutné pro umístění staveb
technického vybavení.
Pro běžného občana zde platí to samé
jako u PÚR, viz výše.
Není-li
vydán územní plán, může obec požádat úřad územního plánování o vymezení
zastavěného území,
které vychází z intravilánu, zpravidla vyznačeného v katastrální mapě
k 1. 9. 1966.
4. LIMITY ÚZEMÍ
Limity využití území jsou závazné
podmínky realizovatelnosti záměrů vyplývajících z územního plánování.
Určují účel, způsob, ohraničení a podmínky uspořádání a využití území.
Stanovují nepřekročitelnou hranici nebo rozpětí pro využití a uspořádání území.
Limity využití území jsou vlastně hranicí (překážkou) pro využití území, a to
hranicí relativně nepřekročitelnou. Základní třídění limitů vychází z objektu,
kterého se využití týká (tedy zpravidla funkční složky) a z limitovaného jevu
(např. hluk). Je možné i podrobnější třídění druhů limitů. Obecně je možné
říci, že potřeba limitů:
•
vyplývá z Listiny základních práv a
svobod - má chránit základní práva člověka v území, tedy právo na přiměřený prostor a v něm obsažené životní podmínky a zdraví obyvatel,
•
je vyvolána potřebou ochrany přírody a
krajiny,
•
je spojena s vymezením obecných
podmínek výstavby,
•
je dána potřebou zajištění údajů pro
zpracování územně plánovací dokumentace
apod.
5.
OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
ÚSES = územní systém ekologické stability
jedna z limit, cílem je uchovat a podporovat přirozený
geofond krajiny, stabilizovat málo stabilní části krajiny, uchovat významné
krajinné fenomény, umožnit migraci volně žijících živočichů a planě rostoucích
rostlin. ÚSES se zapracovává do ZÚR a do územního plánu (pro území obce) –
vymezují se lokální prvky ÚSES. Druhy ÚSES:
z hlediska reprezentativnosti: reprezentativní, unikátní, z hlediska rozmanitosti: homogenní, heterogenní, podle rozmanitosti biocenóz: jednoduchá, kombinovaná, podle typu: lesní, křovinná, travinná, mokřadní, vodní, skalní, ostatní, podle biogeografické polohy: centrální, kontaktní, prvky: biocentra, biokoridory, Podle významu v území: lokální, regionální, nadregionální
Ochrana přírody (zákon č. 114/1992 sb.)
lze rozdělit na:
•
ochranu území (národní parky, CHKO, přírodní
rezervace)
•
ochranu druhů (živočichů, rostlin)
Ochrana zvlášť cenných částí území
za zvlášť cenná území se považují
z hlediska územního plánování (limity v území) :
nemovité kulturní památky, archeologické
nálezy, příroda a zvlášť chráněná území přírody
Mezi chráněná území přírody patří:
významný krajinný prvek, krajinný ráz lokality,
zvláště chráněná území: národní parky, CHKO, národní přírodní rezervace,
přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky.
Existuje také
kategorie NATURA 2000 – v souvislosti se vstupem ČR do EU (obdoba u KP
UNESCO)
Tak to by byl stručný přehled hlavních nástrojů
k práci s územím. Ale stejně, jak je tomu s ohněm, tyto nástroje
nám mohou velmi dobře sloužit, ovšem také dokážou být velmi zlými pány,
v nesprávných rukou dokonce s trochou nadsázky i zbraněmi.
V ideálním případě by to mělo fungovat
tak, že veškeré územně plánovací dokumentace spolu korelují a především, že
jsou i v souladu s plánovaným rozvojem města – s jeho strategickým
plánem rozvoje, respektive VIZÍ. Pak by veškeré stavebně – architektonicko –
kulturně sociální dění ve městě zapadalo
jako dílky puzzle do jedné velké skládačky a společně by tak pomalu naplňovalo
v budoucnosti vytyčený cíl. O tom, jak tomu je doopravdy, především
v naší obci, nemusím nikterak dlouze psát, stačí se rozhlédnout kolem.
Vymýšlejí se samé nesmyslné, krátkozraké, bezkoncepční, co víc, trestuhodné
akce a naopak důležitá místa zůstávají nepovšimnuta. Jak pateticky brušperské…
Nicméně ještě než se dostanu ke konkrétním řekněme bodům, dovolím si dvě
odbočky. Jedna bude na téma suburbanizace (tzn. trend satelitních městeček
apod.) a druhá bude povídání o vizi města obecně, co to zhruba obnáší apod. To
vše v následujících článcích.