04 VIZE MĚSTA
Když se zeptáte dětí
v mateřské škole, čím by chtěly být, až jednou budou velké, dostane se vám
nepřeberné množství nejrůznějších odpovědí. Ovšem o jejich obsah ani tak nejde,
ale především o to, že každé dítě vůbec nějak odpoví. Už v tak útlém věku
má každé nějakou představu o své budoucnosti a některé z dětiček ji
nakonec dokonce zrealizují. Mají totiž svou VIZI, svůj
cíl, za kterým jdou.
Ale neplatí to
zdaleka jen o dětech. Snad každý z nás má ten svůj cíl, kterého se snaží
dosáhnout. Může být velký/malý, blízko/daleko, hmotný/nehmotný… atd. A to, co
platí o jednotlivcích, můžeme analogicky převést na celou společnost, potažmo
na její dílčí (správní) celek, např. obec, v našem případě město. A
takovým malým oslím můstkem se dostáváme k tématu, které je pro Brušperk aktuální
a rovněž velice palčivé. Je jím již výše zmíněná VIZE.
Ve svém úvodním
článku na téma strategický plán se můžete dočíst, jak to u nás
s plánováním do budoucna je. Smutné. Budeme bohužel muset pro tuto chvíli
přijmout fakt, že žádný dokument budoucích plánů neexistuje, a pokud ano,
radnice jej úspěšně tají…
Tak, ale
co to ta VIZE vůbec je a jak by vlastně měla vypadat…? Zde je jeden a naprosto
skvělý příklad za všechny: http://www.vizeliberec.cz.
Tak si vyhráli v Liberci a myslím, že se povedlo. Za povšimnutí stojí také
autorský tým tohoto dokumentu. Architekti působící na Technické univerzitě
v Liberci a jejich studenti (plus také řada externích konzultantů). Tedy
přední odborníci na tuto problematiku*. Rovněž je zajímavé sledovat,
s jakými problémy se Liberec potýká – některé jsou zcela lokální, ale
některé by se daly vztáhnout na naši zemi obecně…
…a ve vztahu k našemu městečku:
Když
procházíte jeho ulicemi a trochu sledujete poslední vývoj událostí, nevycházíte
z údivu. Dějí se zde věci, které na sebe absolutně nijak nenavazují, ba
naopak devastují možný potenciál na hodně dlouho dopředu (sportovní hala,
hypotetický bazén, stěhování LŠU a rekonstrukce školy, hypotetická rekonstrukce
náměstí… - myslím tím samozřejmě systém provedení, ne ty objekty jako takové).
Jeden
společný jmenovatel bych vlastně dokázal najít, ale na téma osobní
prospěchářství zde nechci spekulovat.
Kdo by
měl zájem, aktuální číslo časopisu ERA 21 se
celé věnuje českému urbanismu, zmiňuje VIZE (je zde uvedena i ta liberecká),
rovně se zamýšlí nad dosavadními přístupy k územnímu plánování a nutnosti
změn. Velmi zajímavý je článek o prostorovém strukturálním plánu. Toliko pro
ty, kdo by chtěl zabřednout do odbornější literatury, nyní tedy k samotné
vizi:
Analýza
Nabízí
se otázka, jak ta vize vlastně funguje, jak by nám vůbec mohla pomoci?
Především by nám rodný kraj zanalyzovala. Našly by se silné a slabé stránky,
pojmenovaly by se, možná by na povrch vyplula celá řada problémů, o kterých
dnes ani nevíme. Tento obraz obce ovšem nelze vyprodukovat za 15 minut během
odpolední kávy, ale je třeba se k němu dobrat poměrně složitou a pracnou cestou
plnou, zkoumání, hledání a přemýšlení. Jedna věc je totiž říct si „rádi bychom
město s největším lunaparkem v republice“, druhá věc je tuto myšlenku
zhodnotit ze všech možných i nemožných hledisek, ověřit v různých
scénářích rozvoje a nakonec se dobrat k závěru, jestli ano, ne, či jak. Proces
analýzy zahrnuje je sbírání a zpracování podkladů a informací, mapování a
hodnocení stávajícího stavu s cílem vytvořit jakousi výchozí dokumentaci,
soubor podkladů pro samotné hledání vize. Zde by se mohly objevit i věci, které
obec již plánuje/potřebuje zřídit, uvažuje o nich… K podkladům bychom
mohli rovněž zařadit i „názor veřejnosti“. Občané by měli dostat možnost
vyjádřit se, například těmito prostředky:
- veřejné setkávání a diskuze občanů s občany, občanů s vedením města a občanů s odborníky – architekty,
- urbanisty, sociology, demografy, filosofy…
- přednášky a prezentace referenčních realizací
- veřejné workshopy – „brainstormingová“ setkání, na nichž dojde k nějakému závěru a jeho následné veřejné prezentaci
- zapojení okolních vysokých škol (v Ostravě máme mimochodem katedru architektury a stavitelství), základních, mateřských a lidových uměleckých škol
- ankety, dotazníky, referenda
- medializace problému a záměru, oslovení širší veřejnosti
Na
podkladech, které již „běžný“ občan zřejmě nezpracuje, se musí podílet profesionálové.
Sice to něco stojí, ovšem je nutno si uvědomit, že to je nanejvýše správná
investice. Pro představu pár příkladů, čeho by se také analýzy mohly a měly
týkat:
1.
Mapové
zacílení
2.
Fotodokumentace
3.
Analýza
funkcí v řešené lokalitě - > bydlení stálé, hotely, hospodářská zázemí,
restaurace, kavárny, herny, obchodní jednotky, kanceláře, občanská vybavenost, …
– procentuální zastoupení
4.
Dopravní
systém -> minulý, stávající, navrhovaný (+ územní plán velkého územního
celku), korekce, auta, lodě, letadla, vlaky, MHD, …
5.
Rozdělení
tříd silnic a cest -> jejich využití
6.
Analýza
náměstí a významných staveb -> výskyt a lokace, kulturní stavby a zařízení,
historie, …
7.
Princip
formování místa -> varianty, základní myšlenka, …
8.
Vstupy do
řešené lokality -> zajímavá místa, spádové oblasti, přístupy, vstupy, …,
docházkové vzdálenosti
9.
Veduty,
siluety, pohledové dominanty
10. Historie -> historický vývoj
města - jednak
z hlediska vývoje města a jednak z hlediska funkčního vybavení města.
Minulost mnohdy může napovědět řešení současných problémů, přičemž může jít jen
od náznaku (např. místního názvu, nějakého artefaktu apod.) až po celkovou
rekonstrukci historického stavu – např. budovy včetně jejího původního
vybavení.
11. Demografie - v úzké vazbě na
územní rozvoj obce – novou zástavbu – kdo, odkud, kde a jak staví / přistěhoval
/ odstěhoval se
12. Ekologie a klima ->kvalita
prostředí
13. Průmysl a výroba
14. Zemědělství
15. Voda, vodní plochy, …
16. Funkční rozdělení -> např. dle R.
Kouckého, bydlení,
produkce, zemědělství, příroda, parky, rekreace, vybavenost, …
17. Širší vztahy -> nadregionální,
regionální, místní, vazby na okolí
18. Zeleň -> ÚSES, biotopy,
biokoridory, rezervace,…, parky, lesy, upravená, neupravená zeleň,…, přírodní
hodnoty, …
19. Struktura, charakter -> krajina,
město, funkce v území a jejich rozdělení, rozvojový potenciál, krajinná
struktura, dopravní infrastruktura, technická infrastruktura, ekonomická
infrastruktura, limity v území, hlavní plán, …
20. Urbánní celky
21. Kompoziční principy
22. Sociologie -> problémová mapa
23. Topografie – > pohledové body a
linie
24. Proporce a měřítko -> srovnání
s něčím známým - pro představu velikosti území
25. Srovnání (např. s jiným městem) –
např. pro představu velikosti
26. Geologie – ( + skutečné poddolované
území)
27. Morfologie -> vrstevnice
28. Turismus -> turistické trasy
29. SWOT analýzy
30. Bloková mapa – hmotová analýza
města
31. Popisky -> voda, parky, lesy,
náměstí, památky, …
32. Výsledky soutěži -> začlenit
33. Památky -> funkce památek,
oživení, …
34. Život – korzování, stýkání, mrtvé
části
35. Generátory města
37. Bariéry
38. Rozvojové území
39. Prorůstání, splývání, zahušťování
40. Ohniska, jádra
41. mentální / pocitová mapa
42. podrobná a důsledná
hodnotová analýza daného města/území – zhodnocení současného stavu, silných a
slabých stránek, nalezení míst s rozvojovým potenciálem naopak, přičemž
takovým místem myslíme lokalitu z hlediska kvality veřejného života
(prostředí, setkávání se, apod. Do ohniska zájmu by se měly dostat služby,
obchod veřejná zeleň, odpočinkové a relaxační plochy, náměstí, ulice
z hlediska kvality pobytu, okolní příroda, veřejná zařízení, …
43. Hodnotová +
problémová mapa / analýza – když už nic, tak tuto mapu by každá obec měla mít
v šuplíku, zde by měly být zhodnoceny z definovaných hledisek (např.
lapidární chránit-zanechat-zbourat aj.) Na této mapě se nejrychleji zjistí, kde
jsou jaké problémy, co spěchá, co počká, co je vhodné atd.
44. a mnohé další…
Syntéza
A až jsou
všechny možné analýzy zpracovány, tak „to“ dostane do rukou tým architektů*
(vlastně si stejně většinu zpracují sami), a následně začíná ta těžší část, jíž
je samotné hledání vize. Nejde ovšem o „vymýšlení“ jako takové, neboť řešení
plyne z již existujících faktů, tzn. vlastně již je, jen je třeba jej
nalézt a odhalit.
Dobrým
a vhodným počinem je i kupříkladu uspořádání ideové
architektonické/urbanistické soutěže, do které by mohli nezainteresovaní
architekti přinést nové pohledy a inovativní řešení. Rovněž je přínosem
angažovat architektonické školy. Jak už jsem uváděl, shodou okolností jednu
takovou v Ostravě máme a z vlastní zkušenosti vím, že po ničem
student neprahne více než po vidině, že jeho práce má nějaký reálný základ a že
ve finále nemusí skončit jen v šuplíku. Navíc je taková angažovanost
poměrně „nízkonákladová“, nicméně pohledy mladé generace jsou vpravdě přínosem.
Faktorem nejvíce limitujícím, ať už
je VIZE jakkoliv čarokrásná, je ale politická (z)vůle. A když prostě vedení
nechce, člověk se může pokrájet. A proto:
-
se
dějí nekoncepční zásahy
-
dochází
amatérským zásahům do urbanistické struktury města
-
potenciální
místa chátrají a nikdo o ně nemá zájem
-
staví
se „tam, kde je zrovna místo“ a „když jsou zrovna peníze“
-
když
už se staví, tak mizerně a jeden by brečel nad kvalitou provedení
-
staví
se bez rozmyslu (viz např. „vlnkovaný“ chodník na ulici Dr. Martínka…)
-
atp.
až do nekonečna
Proto
je důležité, a dočtete se to i ve vizi města Liberec (viz výše), že vize
přesahuje jedno volební období. Je to totiž akce dlouhodobá, třeba i na několik
desítek let dopředu. Bohužel, v současnosti se před volbami dozvíme, lidé,
hleďte, co všechno jsme dokázali postavit. Ovšem ve skutečnosti by to mělo být,
hleďte, jak jsme v souladu s vizí pokročili. A hned se nabízí se
klišé na téma kvantita a kvalita…
Co s tím
Současná
situace je zřejmě taková, že lidé jsou obecně naprosto apatičtí. Každý se očividně
stará pouze o sebe a to, co je „veřejné“ je mu fuk. Jasně o tom svědčí volební
účast. Avšak je to právě vedení města, jež má situaci ve svých rukou a dokáže
iniciovat tvorbu dokumentu, jakým je VIZE. V našem případě je to ale
takříkajíc casus perplexus…
No a
teď už se po poměrně zdlouhavém několikačlánkovém úvodu mohu věnovat konkrétně Brušperku,
takže v následujících článcích si naše město důkladně rozebereme.
*Ještě
malou odbočku na téma, proč by VIZI vlastně měli zpracovávat architekti. Nu,
odpověď je nasnadě, neboť je to jejich profese. Už ve škole se kromě jiného učí
řešit problémy z komplexních hledisek, učí se nadhledu a odstupu od dané
věci, což je pro tuto věc zcela zásadní. Mimochodem, urbanista = architekt,
jenž se zabývá územním plánováním. A malá metafora na závěr statě: Doktorovi do
operace pacient nemudruje, ovšem je plno těch, kdo už po brigádě na stavbě mají
pocit, že jsou Petrové
Parléři či Janové Kapličtí… Bohužel, jizvu na tváři dokáže zašít i řezník a
mám pocit, že do architektury a stavitelství se nám jich montuje příliš mnoho…
