10          BRUŠPERK = VÍDEŇ?

Proč by se v Brušperku nemohlo přemýšlet nad městským plánováním jako ve Vídni? Vůbec přitom nezáleží na velikosti města nebo počtu obyvatel, důležitý je princip.

Velmi dlouho dobu si lámu hlavu nad tím, jak účinně zapojit do plánovacího procesu všechny zainteresované strany tak, aby to co nejlépe fungovalo a přínos byl co největší. V posledním vydání časopisu ERA21 byl publikován níže přiložený obrázek. Jak je vidět, ve Vídni už to vymysleli. A dobře.

Způsob spolupráce na plánovacím procesu

Obrázek 1, Kooperace na plánovacím procesu, MAGISTRAT DER STADT WIEN. Ottakringer Straße Neu: Ein erfolgreicher Beteiligungsprozess [online]. Wien: MA 21A (Repro), 2012 [cit. 2014-05-23]. ISBN 978-3-902576-62-0. Dostupné z:http://www.wien.gv.at/stadtentwicklung/projekte/ottakringerstrasse-neu/pdf/ott-broschuere.pdf

Ve svém předchozím článku o VIZI jsem se něco podobného pokusil popsat slovy, ale tento obrázek je ve své jednoduchosti a přehlednosti nepřekonatelný. O co tedy jde:

Schéma nám ukazuje, jakým způsobem došlo ve Vídni ke spolupráci na procesu městského pánování. Nám důvěrně známý klasický koncept „já něco vymyslím, pak to v zastupitelstvu prosadím a ty, občane, si mysli, co chceš. Neboť JÁ vím nejlépe, co je pro „město“ nejlepší“ vzal za své. Oproti tomu zde vidíme znázorněnou spolupráci občanů, politiků a jakéhosi hlavního týmu (rozumějme architektů, demografů, sociologů, geografů, památkářů, … jinými slovy renomovaných odborníků). Pro nás je ale v tuto chvíli důležitá aktivita politiků ve vztahu k občanům. Z obrázku je patrné, že na vrcholu trojúhelníku, z něhož posléze vzejde samotný návrh, stojí OBČAN. Občan vyburcovaný k účasti.

Architekt se ptá politika – co byste chtěli? A politik se ptá svého občana – co by sis přál?

Ona aktivita ale nespočívá v jedné lístečkové anketě chcete-nechcete. Jde o dlouhodobý proces od malůvek dětí v mateřské škole, přednášek, diskuzí, prezentací, rozhovorů, dotazníků až po workshopy (rozumějme např. celodenní práce několika složením různorodých skupin (třeba učitel, prodavačka, místní zastupitel, dělník, architekt, student gymnázia, nezaměstnaný, matka na mateřské, …). Důležitý je však závěr takového workshopu (potažmo jakékoliv kreativní aktivity), TO, k čemu došli a jeho následná prezentace veřejnosti.

Na základě těchto a podobných aktivit dojde ke zformování veřejného názoru na danou problematiku. Rovněž se občané dostávají z pozice pasivního sudího cizího návrhu (líbí/nelíbí) do přímého tvůrčího procesu! A toto má snad ten největší význam, neboť (kromě mnohého dalšího) se v tuto chvíli stává VIZE naprosto apolitickou záležitostí, nezáleží na nějakém volebním období!

Je nasnadě, že následně veškeré podněty uchopí odborníci, něco přepracují, něco doplní, něco zavrhnou, ale stále mají od začátku nastolenou vizi, kam by měl „jejich“ návrh směřovat. V podstatě je jejich role spíše koordinační. Ale opět zdůrazňuji, důležitá je komunikace a interakce napříč všemi zainteresovanými skupinami.

Bylo by velice přínosné, kdyby v Brušperku vznikla pracovní skupina*, kupříkladu „Brušperk 2050“, jež by si vzala za úkol najít brušperskou VIZI, a realizovala by tento cíl v souladu s výše uvedeným.

*ustanovena místní samosprávou

09          SMĚR - PŘÍKLAD #1

Jak je vidět na mapě v předcházejícím článku, míst, která by se dala nějakým způsobem rozvíjet, máme v Brušperku poměrně dost. Rád bych teď na několika z nich ukázal směr, jakým by se mohlo uvažování o nich ubírat. V již zmíněném minulém článku jsem něco podobného naznačil v souvislosti s informačním systémem (infotabule - Po stopách Vojtěcha Martínka), nyní bych chtěl ale zajít ještě trošku dále. Co se týče vhodných lokalit, zřejmě každého napadne například náměstí (a stále přežívající téma jeho rekonstrukce), momentálně aktuální stavba „plaveckého“ bazénu, velmi dobře by se dalo komentovat zřízení mateřské školy v bývalé budově LŠU apod. Pro své příklady si však zkusím vybrat místa, která by vás na první pohled zřejmě nezaujala. O to větší pak totiž bude kontrast s jejich možným využitím.

Obrázek 1, Dům na ulici Klepary, autor fotografie - Ing. arch Antonín Kobližka

Obrázek 2, Dům na ulici Klepary, autor fotografie - Ing. arch Antonín Kobližka

Historický dům na ulici Klepary a jeho okolí

V nabídce realitních kanceláří již nějakou dobu nalezneme k prodeji dům (Obrázek 1,2) z roku 1798, který se nachází nedaleko náměstí na ulici Klepary (Obrázek 3). Přesně na „té“ ulici, která je pro Brušperk zásadní jako nic jiného. Mám na mysli souvislost s tkalcovským řemeslem a následně s Vojtěchem Martínkem, který se touto tématikou inspiruje ve své tvorbě. V roce 1992 byla prohlášena historická jádra vybraných měst za městské památkové zóny a v plánu té naší, Brušperské, nalezneme zakreslen i tento dům a můžeme zjistit, že je veden jako chráněný památkový objekt (Obrázek 4).

Obrázek 3, Poloha ve městě, autor mapy - Ing. arch Antonín Kobližka

Prakticky to znamená to, že při jeho rekonstrukci budete muset veškeré stavební úpravy konzultovat s památkáři. Ne vždy je to snadné, ale kde je dobrá vůle, jde téměř vše.

Kromě tedy toho, že je dům na Kleparech a je kulturní památkou, má ještě jedno důležité specifikum. A tím je jeho unikátní poloha v rámci ulice. Byl totiž postaven ve stoupající ostré zatáčce a přímo naproti přes cestu je mezi domy úzký průchod nyní zdánlivě nevedoucí nikam. Tento průchod - ulička, kromě toho, že z ní je nádherný výhled (Obrázek 7), umožňuje také, aby dům byl viděn. A skutečně, pokud jdete po ulici Dr. Martínka směrem k náměstí, vidíte barokizující štít našeho domu. Je to krásná pohledová dominanta (Obrázek 6), byť vedlejší, neboť hlavní roli v takřka všech pohledech na náměstí hraje kostelní věž.

Obrázek 4, Městská památková zóna Brušperk, ofoceno na stavebním úřadě v Brušperku, 2008

Obrázek 5, Legenda - Městská památková zóna Brušperk, ofoceno na stavebním úřadě v Brušperku, 2008

Obrázek 6, Pohled Z ulice Dr. Martínka, autor fotografie - Ing. arch. Antonín Kobližka

Obrázek 7, Výhled z ulice Klepary, autor fotografie - Ing. arch. Antonín Kobližka

Obrázek 8, NEZNÁMÝ. Město Brušperk, památky [online]. [cit. 20.5.2014]. Dostupný na WWW: http://www.brusperk-mesto.cz/historie/pamatky/

Jak je vidět dobové fotografii (Obrázek 8), v uličce naproti domu jsou jakési schody. Ty zde dnes již nenajdeme, ale ještě zhruba před 15 lety tu byla zkratka mezi ulicemi Klepary a Dr. Martínka. Při demolici níže postaveného domu však byla zkratka zničena a místo ní se zde nyní nachází mohutná opěrná zeď. Na místě zdemolovaného domu je dodnes halda sutin a na části parcely několik parkovacích stání. Nutno dodat, že pozemky jsou v soukromém vlastnictví. Na níže uvedeném obrázku (Obrázek 9) vidíme zakresleny klíčové parcely:

A– samotný historický dům na ulici Klepary

B – parcela, na níž se nacházela zkratka (schody) z ulice Klepary na ulici Dr. Martínka
C – parcela v soukromém vlastnictví, na níž se nacházel dům (Obrázek 10), dnes pouze zarostlá hromada sutin a parkovací stání (Obrázek 11, 12, 13)

Obrázek 9, Zákres zájmového území do katastrální mapy, autor mapy - Ing. arch. Antonín Kobližka

Obrázek 10, Původní objekt na parcele C před demolicí, NEZNÁMÝ. Fotogalerie města Brušperka [online]. [cit. 19.5.2014]. Dostupný na WWW: http://brusperk2.webzdarma.cz/unor_01.htm

Obrázek 11, stávající stav, parcela C, autor fotografie - Ing. arch. Antonín Kobližka

Obrázek 12, stávající stav, parcela C, autor fotografie - Ing. arch. Antonín Kobližka

Obrázek 13, stávající stav, parcela C, autor fotografie - Ing. arch. Antonín Kobližka

Když ne město, tak kdo?

Jelikož je historický dům na ulici Klepary k prodeji již několik let, je snadné se dovtípit, že k rekonstrukci se stávající majitel nechystá a rovněž že není na obzoru ani žádný potenciální kupec, který by objekt zachránil. Ještě jednou bych nyní zdůraznil, že se jedná o jedinečnou budovu na unikátním místě! Pojďme si nyní trochu zafantazírovat, co všechno by se dalo s domem, potažmo jeho okolím udělat:

Památník

Dokážete si představit vhodnější místo pro památník Vojtěcha Martínka? Na ulici, která nese odkaz tkalcovství jako nic jiného v Brušperku?

Galerie

Dokážete si představit vhodnější místo pro důstojnou městskou galerii? Na místě, které má své jedinečné genius loci, ze kterého historie přímo kypí?

Vyhlídka

Dokážete si představit vhodnější místo pro malou terásku s vyhlídkou na Beskydy? Nad naprosto nevyužitou haldou suti? S obnovenými schůdky na ulici Dr. Martínka?

Kavárna

Dokážete si představit vhodnější místo pro malou kavárničku s vazbou na všechno výše uvedené? S letním posezením na lavičce na vyhlídkové terase?

Nebo:

Kulturní centrum, komunitní centrum, zázemí pro volnočasové aktivity, výchovně vzdělávací centrum a spoustu dalších možných přínosných využití…

Kdo jiný by však v této situaci měl dát impuls k realizaci takového záměru než město? Když jsem záchranu historického domu na zastupitelstvu před několika lety navrhoval, starosta odvětil, že tu město není od toho, aby zachraňovalo ruiny. (Přesná odpověď je jistě k dohledání na oficiálních záznamech jednání zastupitelstva…) Ale to je omyl, pane starosto! Město je tu právě od toho! Obzvláště pokud se jedná o takto cenné domy! Ještě navíc, když existují různé dotační programy ministerstva kultury a evropské unie na obnovu a záchranu kulturních památek. Právě město je ten subjekt, který má, když všichni ostatní selžou, zatáhnout za záchrannou brzdu a nenechat dojít věci až k nevratné zkáze a zániku!

Jinými slovy

Na ulici Klepary bychom mohli mít jedinečnou památku, která by nemusela být pouze zakonzervovaná, ale využitá různými prospěšnými funkcemi (viz výše). Památku, která by mohla zformovat celé své okolí a vytvořit příjemné městské zákoutí s výhledem na Beskydy. Památku, která by mohla oživit zcela zapomenuté prostorové vazby a komunikace a alespoň náznakem připomínat zašlou slávu a lesk řemesla, jež je s Brušperkem neodmyslitelně spjato.

Ve vztahu k předešlému článku je třeba podotknout, že i tato akce (ať už by se s domem dělo cokoliv) by měla korespondovat s jakousi nosnou vizí o rozvoji celého města, s nějakým celkovým jednotícím rámcem pro veškerá taková a podobná počínání. Když to pro příklad vztáhnu konkrétně k zmiňovaným informačním tabulím „Po stopách V. Martínka“, tak by mohl být dům zahrnut třeba do jednoho vycházkového okruhu, s tím, že by v něm byla nějaká interaktivní expozice apod. Jednoduše řečeno, aby to sedělo do plánu.

Pravdou je, že se již o domu nějakým způsobem v minulosti jednalo, že majitel snad přislíbil opravu, došlo ke statickému zajištění atd., ale bohužel se nic zásadního nestalo, vycházím tedy ze současného a delší dobu neměnného stavu. Princip je jednoduchý, pro záchranu domu, případně zřízení vyhlídky a obnovení schodů (zkratky z ulice Klepary na Dr. Martínka) musí dojít k těmto krokům:

• Dům musí koupit opravyschopný majitel
• Musí dojít k rozumné dohodě se současným majitelem parcely, na níž je halda sutin (předpokládám, že by podmínkou realizace bylo zachování parkovacích stání)
• Především musí být dostatek dobré vůle na všech stranách

Jak můžete sami vidět, potenciál tohoto místa je obrovský. A nejen tohoto, stejně to platí i o několika dalších domech v Brušperku. Bohužel se zatím nic neděje, ale doufejme, že se dočkáme, a dům bude místo demolice pěkně rekonstruován. Nejsem si zcela jistý, jestli to bude za stávajícího vedení města, ale doufejme, že v dalším volebním období se najde někdo rozumný, který uvidí hodnotu historického a kulturního dědictví a nebude se chovat k odkazu našich předků takto přehlíživě a nečinně.

V každém případě je to příklad toho, že na první pohled dům před rozpadem může skrývat zajímavé možnosti, ba přímo obrovské možnosti k jeho využití a následný přínos pro celé město!

08          BRUŠPERK – ROZBORY # 3

Na úvod tohoto článku jen drobná rekapitulace, o co zde vlastně jde: Především o to ukázat, že pokud nějakému našemu konání dáme jednotící rámec a jasný směr - vizi, povede to k mnohem lepším výsledkům, než v případě nekoncepční střílení od pasu. A platí to bez výjimky i pro správu města, která v sobě obsahuje i veškerou stavební činnost, zřizování občanské vybavenosti, její přesouvání apod. Nyní se dostáváme přes několik ukázek k závěru analytické části.

Potenciály

- svým způsobem velice široký pojem. V našem případě se jedná o vytipování jednotlivých míst, která mají nějaký – jakýkoliv rozvojový potenciál. Může jít o místa stávající, která by se dala nějakým způsobem vylepšit, mohou to být místa, kde zatím nic není, a jsou nějakým způsobem pro něco vhodná. Mohou to být místa, která na první pohled vlastně ani nic nepotřebují a jsou v pořádku. Zatím je to ve velice obecné rovině „nějaká“, „něco“, „někde“, ale jakmile se zadíváte do mapy, nebo ještě lépe – jakmile se projdete ulicemi, najednou zjistíte, že takových míst je ve městě dost a dost. Klidně může jít jen o vhodné místo pro umístění lavičky (protože je tam pěkný výhled), či o již stávající fungující místo, pro jasný příklad třeba náměstí – lidé se tam potkávají, chodí nakupovat atd., nicméně je jasné, že po vhodné úpravě by mohlo fungovat ještě mnohem lépe a že by se tam lidé třeba mohli zastavit, sednout, nicnedělat a jen koukat, najednou by to zvedlo tržby kavárnám, třeba by přibyly „zahrádky“, nebo by galerie zjistila, že stojí mít za to venkovní expozice, bylo by co komu prezentovat atp. a už by se nastartoval pozitivní kolotoč změn…

Jsem přesvědčen, že pro sofistikované plánování toho CO, KDE a JAK ve městě realizovat, je nezbytné mít o takových místech a) přehled a b) představu, pro CO jsou která místa vhodná a naopak, respektive, jaký potenciál konkrétní místa mají.

Pak ovšem nelze opomenout potenciály, které nejsou svázány s konkrétním místem, ale souvisejí s městem jako takovým. Mám na mysli například významné rodáky (Vojtěch Martínek, Jožka Matěj, biskup Bruno…), významné události z historie, legendy, zaniklá řemesla a jejich hodnoty atp. To jsou věci možná ještě důležitější než konkrétní místa, neboť tím, že se vážou k městu jako celku, umožňují své využití v námi hledaném jednotícím rámci. Opět ukážu na příkladu:

Vedení města se rozhodlo obohatit veřejný prostor o infopanely s informacemi o Brušperku a jako nosné téma si vybralo osobu Vojtěcha Martínka. Perfektní myšlenka – naučná stezka „Po stopách spisovatele V. Martínka“, zatím nám to ještě koreluje. Mohlo to vypadat tak, že na unikátních* panelech navržených a vyrobených pouze pro tuto příležitost (například mohly parafrázovat část tkalcovského stroje, atp.) mohly být uvedeny unikátní texty o V. Martínkovi a Brušperku. Unikátní v tom smyslu, že se z nich člověk dozví něco navíc, ne zcela běžného. Ne že v Brušperku žije datel, 8 sov a že byl založen r. 1269. Mohly zde být uvedeny úryvky z románů V. Martínka. Ale co je nejdůležitější, ty cedule mohly být umístěny podle předem rozmyšleného schématu do míst s určitým potenciálem. Mohla tak vzniknout třeba – Vyhlídka V. Martínka, Odpočívadlo V. Martínka, Kavárna VM, Vycházková trasa VM, Pekárna VM, Škola VM… prostě soubor míst, odkazujících na život a tvorbu VM, na kterých by jednak byly umístěny tyto panely (na kterých by byly texty obecné, texty vztahující se k tomu konkrétnímu danému místu a texty odkazující do tvorby VM) a navíc by měly i svou hodnotu třeba výhledu, tichého relaxačního zákoutí, nebo zasociovanou – škola, kavárna, koupací rybník, cokoliv…) Navíc by měly tvořit ucelenou trasu (nebo několik okruhů), odkazovat se na sebe navzájem, ale i na nějakou základnu, v našem případě Památník V. Martínka v Národním domě. Rozhodně by měly mít rovněž vazbu na internet o online dohledatelné doplňující informace atd. …

A když se tak nad tím zamyslíme, zjistíme, že se najednou z cedulí stal nosný prvek pro celé město, že se nám najednou z Vojtěcha Martínka - ikony poněkud latentní stává ikona velice aktivní a tvořící. A to do tak, že dává jména místům, tvoří je, asociuje je a dává jim chybějící rámec. Navíc tak posiluje asociaci Brušperk – V. Martínek. A když se pak zeptá někdo, co je v Brušperku zajímavého, kromě mlčení můžete říct – máme tady unikátní interaktivní naučnou stezku o našem slavném spisovateli, na které jsou jednotlivé cedule dokonce uměleckými díly.

Výše uvedeným jsem chtěl především naznačit způsob a směr přemýšlení o daných problémech. Nejde teď o konkrétní podobu informačních panelů, ani jestli neměly být třeba odkazem na Jožku Matěje místo V. Martínka. Šlo mi vyloženě o to ukázat princip, na jehož základě může vzniknout hodnota na dlouho dobu, ne pouze na jedno volební období.

Druhy potenciálů

Jak už jsem výše zmínil, není jedno, jaký druh potenciálu máte. Jednat jsou vázány na konkrétní místa, jedna nemusí být ani s konkrétními místy spjaty. Rovněž je dobře mít představu, v jaké fázi se dané místo a jeho potenciál nacházejí. Jestli už vše funguje, a jen stěží lze něco vylepšit, nebo je prostoru pro vylepšení více, či jestli místo zatím leží ladem a na své objevení teprve čeká.

Vlastní slovo „potenciál“ působí, teda alespoň na mě, spíše pozitivně. Možná je to tím, že za ním vidím možnost vytvořit nějakou hodnotu. Ale je třeba mít na paměti, že místo s obrovským potenciálem může ve skutečnosti být třeba ruina, brownfield, skládka, atd. V čím horším stavu místo je, tím pak více vynikne úsilí o nápravu. Krásným příkladem je Dolní oblast Vítkovic.

Níže uvedená skica nám ukazuje potenciály podle nejzákladnějšího rozdělení. Vůbec si netroufám tvrdit, že jsou všechny a jistě byste našli spoustu dalších. Opět bych rád alespoň ukázal na to, jak může výstup takovéto analýzy vypadat. Navíc se nabízí konfrontace se všemi předešlými rozbory.

Rád bych ještě upozornil, že veškeré skici, vlastně všechno vyjma obrázku „Sypání haldy“ z minulého příspěvku jsem vyráběl vlastnoručně sám. A dalo mi to celkem dost práce. A proto – pokud by chtěl někdo něco použít, dejte mi prosím vědět. A pokud to i tak použijete, co nadělám, snad to bude k užitku a poslouží dobré věci.

Takže tak, přemýšlejte a nebojte se! :-)