AK

02          OKÉNKO DO ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

Aby bylo možné se dále věnovat problematice, je třeba se prokousat lehce náročnějším úvodem. Pokusil jsem se tedy velice zestručnit a zpřehlednit především školní a zákonné poučky a doplnit vlastním komentářem. Je to sice mírně didaktické, ale rád bych tímto vytvořil alespoň jakési matné povědomí, že územní plánování není zdaleka tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. Pokud by někdo projevil zájem, mohu poskytnout i mnohem obšírnější verzi. Tak tedy:

Z hlediska práce s územím zde máme několik vhodných nástrojů. Od těch v měřítkách téměř mezinárodních (politika územního rozvoje - PÚR) až po ty zabývající se třeba pouze historickým jádrem města (regulační plán):

1.        ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADY (ÚPP)

Územně plánovací podklady tvoří územně analytické podklady, které zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území a územní studie, které ověřují možnosti a podmínky změn v území; slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje (PÚR), územně plánovací dokumentace (ÚPD), jejich změně a pro rozhodování v území.

      I.   Územně analytické podklady (ÚAP)- shrnuje informace územně technických podkladů, územního generelu a územní prognózy, obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, hodnot, atp.

          II.    Územní studie - ověřují možnosti a podmínky změn v území, navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území. Pořizovatel pořizuje územní studii v případech, kdy je to uloženo územně plánovací dokumentací, z vlastního nebo jiného podnětu. V zadání územní studie určí pořizovatel její obsah, rozsah, cíle a účel.

S územně analytickými podklady běžný občan téměř nepřijde do styku, jiné je to ale s územní studií. Ta je velmi důležitou součástí práce s územím. Kupříkladu projekt na rekonstrukci náměstí by se dal nazvat územní studií. Na našem brušperském příkladu lze však krásně vidět i hlavní nedostatek, který je ovšem jak jinak než v lidském faktoru. Územní studie může být sice krásná věc, ovšem pokud ji někdo udělá blbě a ještě se to pak podle toho zrealizuje, bere veškerý byť dobrý úmysl za své. Toto se ovšem dá poměrně jednoduše řešit soutěží.

Architektonická soutěž.

Jak se říká, ať vyhraje ten nejlepší! Porota navíc musí vždy být odborná a nestranná. Navíc to, že někdo vyhraje, ještě neznamená, že se projekt musí realizovat. Samozřejmě může, dle nastavených podmínek soutěže, v každém případě ale soutěž ukáže X přístupů k dané problematice a může zcela změnit dosavadní náhled na řešený problém. Vládnoucími však vůbec není oblíbená, neboť se jen velmi těžce ovlivňují výsledky a dohodit tedy zakázku svému kamarádíčkovi je téměř nemožné. I když i tady by se našly výjimky, že. Nabízí se pak jednoduchá otázka, kam se vytratil veřejný zájem…? Stačí zapátrat, kolik u nás dneska probíhá regulérních soutěží a odpověď je jasná.

  

2.        POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR (PÚR)

Určuje požadavky pro konkretizaci činnosti v oblasti územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech. Účelem je zajistit koordinaci územně plánovací činnosti krajů a obcí apod. PÚR  vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje státu. Pořizuje ji Ministerstvo místního rozvoje.

S PÚR běžný občan rovněž většinou nepřijde do styku, pokud zrovna nebydlí v koridoru vytyčeném pro budoucí dálnici apod. To se pak situace razantně mění a může dojít i k vyvlastnění. Toto je ovšem velmi legislativně složitá věc a dochází k ní velmi zřídka, v případě strategických objektů apod. Rozhodně však není důvod k vyvlastnění, pokud se jedná v obci o kus chodníku, který má vést přes něčí pozemek.

  

3.        ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE (ÚPD)

      I.     regulační plány v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. V řešené ploše nahrazuje ve schváleném rozsahu územní rozhodnutí a je závazný pro rozhodování v území. Regulační plán je právně závazný.

Prakticky to znamená, že regulační plán může určit plochu domu, počet podlaží, výšku podlaží, výšku římsy, tvar střechy, sklon střechy, atd. dokonce i kde bude strom a kde ne… Na jednu stranu se zdát být velmi omezujícím prostředkem, ale je nutno si uvědomit, že adekvátně dokáže ochránit území a zaručit jeho správný vývoj. V této souvislosti si ještě dovolím zmínit, že v našem okrese mají dvě ze tří památkových zón vypracovaný regulační plán a můžete hádat, která je ta nešťastná, jež ho nemá. Dle vyjádření vedení města Brušperka by pořízení regulačního plánu bylo zbytečné.

Jen pro zamyšlení – pokud zalistujete krásnou publikací pana Mgr. Petra Juřáka Brušperské proměny, zřejmě se neubráníte nostalgickému povzdechu, že je veliká škoda, že Brušperk už není tak malebné městečko jako před sto lety. Kam se ten Lašský Betlém poděl? Dovolím si tvrdit, že pokud by v té době v Brušperku fungoval nějaký systém památkové ochrany, případně regulativy pro stavby nové (a to samozřejmě souvisí i s uvědoměním občanů), mohl by „Lašský Betlém“ dodnes existovat. Bohužel nic takového nebylo a tak dnes máme z dávných malebných domků jen stín minulosti. Snaha něco zachovat, ochránit, případně zrekonstruovat je bohužel i dnes rovněž mizivá.

      II.            územní plány (ÚP)

umisťují se pouze hlavní trasy a vyznačují funkční plochy (např. zóna bydlení, zóna výroby a skladování, atp.). Na zakreslení v tomto měřítku je možné pohlížet jako na schéma. Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. Územní plán je právně závazný.

Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochranu hodnot území, plošné a prostorové uspořádání (dále jen "urbanistická koncepce"), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Územní plán patří k základním stavebním kamenům udržitelného rozvoje a přímo či nepřímo ovlivňuje životní úroveň každého, kdo v území žije.

Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje současné generace, aniž by ohrožoval podmínky generací budoucích.

•       úkolem je popis stavu území-popis všech složek (demografie, terén, klima, vodní prvky, výroba, bydlení, rekreace, doprava, technická infrastruktura, zeleň, ochrana krajiny, atd.), posouzení z hlediska udržitelnosti rozvoje v území

•          slouží jako nástroj k plánovitému rozvoji území – vymezuje jednotlivé funkce v území, navrhuje jejich optimální uspořádání (v oblasti tvorby a ochrany krajiny má za úkol navrhnout rozvoj tak, aby byla zachována estetická, psychická a hygienická hodnota krajiny a dále pomocí přírodních prvků-zeleň, voda a terén-působit na zlepšování biologicky hodnotného ŽP v osídlení a rekreačních oblastech)

•          určuje nutné asanační a rekultivační zásahy v území

•          vymezuje chráněná území, oblasti klidu a podmínky pro jejich udržení

•          navrhuje využití zdrojů a rezerv pro společenský nejefektivnější rozvoj

•     jedním z hlavních cílů je posuzování a hodnocení územně technických důsledků navrhovaných staveb na životní prostředí

Zde jsem zvolil trochu košatější popis, neboť v současnosti zrovna probíhají práce na novém územním plánu města Brušperka. Pokud bych měl shrnout definici do jedné věty, tak je územní plán dokument, jenž vymezuje zastavitelné* území v obci a určuje funkci jednotlivých zón. Oku civilisty se může zdát pouze jako hezká omalovánka, ovšem ve skutečnosti se jím dá udělat s obcí téměř vše, a to i aniž by si toho občan všimnul. Teda dokud mu nepřijedou na zahradu bagry. Velice snadno lze např. přehlédnout desítky rozličných ochranných pásem, či člověku nedojdou důsledky plánovaných věcí typu – zde je taková zóna, vede tudy tak a tak taková cesta, tzn., že území se může rozvíjet jen takto a ne jinak a pokud by v budoucnu přišel někdo a chtěl to a to, tak má smůlu, nebo naopak je to pro někoho přímo připraveno. Takové a podobné věci nejsou na první pohled vůbec patrné a člověk musí být velmi pozorný a v problematice zběhlý, aby je odhalil, či s nimi dokonce kalkuloval. Určitou zárukou kvality jsou architekti, neboť ti jediní mohou územní plán zpracovávat. Bohužel však v konečné fázi rozhodují a schvalují ÚP politici. Takže kde je maximální dobrá vůle architekta, nemusí být ještě zaručen dobrý výsledek. Pevně však věřím, že u nás tento dokument nebude ovlivněn žádným soběprospěchářským lobbingem, jak se tomu bohužel mnohdy děje, a také, že bude snadno přístupný z webových stránek města, jak je tomu téměř všude jinde běžně zvykem. Rovněž doufám, že se město zasadí o aktualizaci náhledu katastrální mapy na webu, kde je uvedena někde minimálně padesát let neplatná parcelace…

* Což je na samostatné téma.

    III.            zásady územního rozvoje - zakreslují se pouze koridory technické infrastruktury a rozvojové plochy nutné pro umístění staveb technického vybavení.

Pro běžného občana zde platí to samé jako u PÚR, viz výše.

Není-li vydán územní plán, může obec požádat úřad územního plánování o vymezení zastavěného území, které vychází z intravilánu, zpravidla vyznačeného v katastrální mapě k 1. 9. 1966.

  

4. LIMITY ÚZEMÍ

Limity využití území jsou závazné podmínky realizovatelnosti záměrů vyplývajících z územního plánování. Určují účel, způsob, ohraničení a podmínky uspořádání a využití území. Stanovují nepřekročitelnou hranici nebo rozpětí pro využití a uspořádání území. Limity využití území jsou vlastně hranicí (překážkou) pro využití území, a to hranicí relativně nepřekročitelnou. Základní třídění limitů vychází z objektu, kterého se využití týká (tedy zpravidla funkční složky) a z limitovaného jevu (např. hluk). Je možné i podrobnější třídění druhů limitů. Obecně je možné říci, že potřeba limitů:

   •         vyplývá z Listiny základních práv a svobod - má chránit základní práva člověka v území, tedy   právo na přiměřený prostor a v něm obsažené životní podmínky a zdraví obyvatel,

   •         je vyvolána potřebou ochrany přírody a krajiny,

   •         je spojena s vymezením obecných podmínek výstavby,

   •         je dána potřebou zajištění údajů pro zpracování územně plánovací dokumentace

     apod.

  

5. OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

ÚSES = územní systém ekologické stability

jedna z limit, cílem je uchovat a podporovat přirozený geofond krajiny, stabilizovat málo stabilní části krajiny, uchovat významné krajinné fenomény, umožnit migraci volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. ÚSES se zapracovává do ZÚR a do územního plánu (pro území obce) – vymezují se lokální prvky ÚSES. Druhy ÚSES:

z hlediska reprezentativnosti: reprezentativní, unikátní, z hlediska rozmanitosti: homogenní, heterogenní, podle rozmanitosti biocenóz: jednoduchá, kombinovaná, podle typu: lesní, křovinná, travinná, mokřadní, vodní, skalní, ostatní, podle biogeografické polohy: centrální, kontaktní, prvky: biocentra, biokoridory, Podle významu v území: lokální, regionální, nadregionální

Ochrana přírody (zákon č. 114/1992 sb.)

lze rozdělit na:

•          ochranu území (národní parky, CHKO, přírodní rezervace)

•          ochranu druhů (živočichů, rostlin)

Ochrana zvlášť cenných částí území

za zvlášť cenná území se považují z hlediska územního plánování (limity v území) :

nemovité kulturní památky, archeologické nálezy, příroda a zvlášť chráněná území přírody

Mezi chráněná území přírody patří:

významný krajinný prvek, krajinný ráz lokality, zvláště chráněná území: národní parky, CHKO, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky.

Existuje také kategorie NATURA 2000 – v souvislosti se vstupem ČR do EU (obdoba u KP UNESCO)

Tak to by byl stručný přehled hlavních nástrojů k práci s územím. Ale stejně, jak je tomu s ohněm, tyto nástroje nám mohou velmi dobře sloužit, ovšem také dokážou být velmi zlými pány, v nesprávných rukou dokonce s trochou nadsázky i zbraněmi.

V ideálním případě by to mělo fungovat tak, že veškeré územně plánovací dokumentace spolu korelují a především, že jsou i v souladu s plánovaným rozvojem města – s jeho strategickým plánem rozvoje, respektive VIZÍ. Pak by veškeré stavebně – architektonicko – kulturně sociální dění  ve městě zapadalo jako dílky puzzle do jedné velké skládačky a společně by tak pomalu naplňovalo v budoucnosti vytyčený cíl. O tom, jak tomu je doopravdy, především v naší obci, nemusím nikterak dlouze psát, stačí se rozhlédnout kolem. Vymýšlejí se samé nesmyslné, krátkozraké, bezkoncepční, co víc, trestuhodné akce a naopak důležitá místa zůstávají nepovšimnuta. Jak pateticky brušperské… Nicméně ještě než se dostanu ke konkrétním řekněme bodům, dovolím si dvě odbočky. Jedna bude na téma suburbanizace (tzn. trend satelitních městeček apod.) a druhá bude povídání o vizi města obecně, co to zhruba obnáší apod. To vše v následujících článcích.