AK

12          NÁBŘEŽÍ

Další článek ze série "Brušperk - město s vizí?". Tento by mohl být v podstatě pouze seznam odkazů na spoustu realizací jak ve světě, tak i v naší vlasti. Nicméně přidám ještě krátké zamyšlení a navážu tak na předchozí článek č. 11, který jsem věnoval iniciativě občanů města Freiburg při revitalizaci tamních vodních toků.

Voda

Obecně voda ve městě je velice silný prvek, ať už se jedná o jakoukoliv formu - kašny, fontány, potoky, řeky, s trochou nadsázky i kaluže. Vždy nabízí nějakou možnost využití – u kašny si dáte rande, nebo budete lovit mince, v potoce či řece se ochladíte v parném létě, kaluž přeskočíte. Nebo budete jen zasněně koukat na vodní hladinu, krmit kačeny a necháte na sebe působit uklidňující energii vodní masy. Voda vám tedy nabízí vždy nějakou aktivitu a stačí se rozhlédnout kolem, lidé těchto nabídek hojně využívají.

Mnohdy se to děje jaksi nepodmíněně. I když je například řeka v naprosto surovém stavu, těžko přístupná, stejně k ní lidé ten břeh slezou a jdou se zchladit, nebo pokud je to možné, projít podél břehu. V řadě měst si ale už potenciál svého vodního toku uvědomili, a proto proběhly různé „revitalizace nábřeží“. Někde více, jinde méně úspěšně, nicméně v každém případě jde o to, že lidé svou řeku vnímají a snaží se z ní co nejvíce vytěžit.

Voda - řeka - Ondřejnice

V Brušperku jeden takový vodní tok máme. Hrdě jej sice nazýváme řekou, i když velikostí je spíše říčka či potok. To však jen trochu mate, při povodních ale dokáže ukázat svou velikost i sílu. I proto zřejmě proběhly některé úpravy říčního koryta – jak v našem městě, tak v jiných obcích. Zhruba před sto lety vedlo ještě kdesi přes dnešní park vedle autobusové zastávky Brušperk – střed a dál za hospodou Zastávka tvořilo malebnou zátočinu. Nicméně v následujících letech bylo radikálně srovnáno – přeloženo a ještě dnes můžeme krásně vidět hranici, kde končí původní koryto a začíná nové. To když se podíváte od zastávky Brušperk – střed směrem proti proudu, tu změnu uvidíte na první pohled. To byla regulace sice radikální, ale v konečném důsledku ji dnes vnímáte jen tehdy, pokud se na ni opravdu soustředíte. Navíc bylo koryto upraveno tak, že dovoluje sejít k řece a procházet se kousek od vodní hladiny.

Obrázek 1, Pohled na rozhraní regulovaného a neregulovaného koryta, ZDROJ: GOOGLE, Google. Mapy Google [online]. [cit. 1.7.2014]. Dostupný na WWW: https://www.google.com/maps/@49.698183,18.223927,3a,75y,203.67h,83.9t/data=!3m4!1e1!3m2!1s3_ILYLrR5y3wTe3lw69LqA!2e0

Obrázek 2, 3, Srovnání před a po regulaci koryta řeky Ondřejnice v Brušperku, ZDROJ: JUŘÁK, Petr. Brušperské proměny. Petr Juřák. Brušperk: Tiskárna u Národního domu, Palckého 134, Frýdek-Místek, 2009. Současné fotografie: Mgr. Petr Juřák, Historické fotografie: archiv autora, Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, SOkA Frýdek-Místek.

To v sousední Staré Vsi n. O. bohužel už takové štěstí neměli. Zde proběhla regulace koryta v minulých několika letech a lze pouze konstatovat, že pokud bylo záměrem vytvořit z řeky stoku, povedlo se to na 100%! Z důvodu lepší ochrany před povodněmi došlo ke zpevnění a zvýšení břehu. Ten je dnes tak strmý, že jej mají problém slézt i kočky, které se chtějí z řeky napít. Navíc byl břeh zpevněn rastrem betonových tvárnic, které jen velice zvolna zarůstají plevelem a již nikdy tam neporostou stromy ani keře. A tak by se dalo dál a dál pokračovat ve výčtu nesmyslů, kterými si ve Staré Vsi řeku vyšperkovali…

Obrázek 4, Regulace koryta řeky Ondřejnice ve Staré Vsi nad Ondřejnicí, ZDROJ: Regulace koryta ve Staré Vsi nad Ondřejnicí, ZDROJ: POVODÍ ODRY. Atlas hlavních vodních toků povodí Odry [online]. [cit. 1.7.2014]. Dostupný na WWW: http://www.pod.cz/atlas_toku/ondrejnice.html

Stále ale zastávám názor, že vždy to jde jinak. Pokud je dostatek dobré vůle*, VŽDY lze nalézt řešení, které bude uspokojující. Bohužel to se zde nestalo a bylo uplatněno nejjednodušší technicistní řešení bez jakéhokoliv ohledu k přírodě a člověku – obecně občana obce. (Nemá se snad ani cenu pouštět do debaty ochrany člověka před povodní, neboť se nabízí logika věci stavění u vody a to je na dlouho a na jinde…)

Výše uvedeným chci ale říct, že v Brušperku zatím poměrně snadno využitelnou řeku máme a bylo by fajn s tím nějakým způsobem pracovat. Respektive nabízí nám obrovský a zatím nevyužitý potenciál. Pojďme se tedy podívat na pár příkladů, jak se svou řekou pracovali v jiných městech:

Obnova nábřeží řeky Loučné v Litomyšli

Odkaz na výsledky architektonické soutěže, která je velmi užitečným nástrojem při hledání optimálního řešení. Obrázky jsou umístěny níže na stránce odkazu.

Písek – město na řece, revitalizace nábřeží a přítoků

Příklad sice trochu z jiného soudku, ale pěkně dokumentuje přístup k dané problematice. K prohlédnutí práce je třeba si stáhnout soubory Martin Křenek - portfolio, část A  a Martin Křenek - portfolio, část B

Revitalizace nábřeží plzeňských řek

Zde je několik publikací na téma revitalizace nejen nějaké části řeky, ale problém je pojat komplexně a zamyšlení provedeno pro celé vodní toky. To je může být taky velice inspirující přístup. Jedná se o řeku Úslavu, Mži, Úhlavu, Radbuzu a Berounku. Projekty byly zpracovány na základě podrobných územních studií, které jsou velmi užitečným nástrojem pro plánování, ještě lépe pokud jsou podpořeny architektonickou soutěží.

*dobrou vůlí myslím hnací sílu, která je nadřazena veškerým omezením, penězům, překážkám, …, která i přes veškerou nepřízeň osudu hledá optimální a ne to nejsnadnější řešení.